Mám trochu náskok, protože, dříve než jsem se stala majitelem tištěné formy nového románu, stáhla jsem si jeho audioverzi a mohla tak poslouchat při každé volné chvíli nebo nenáročné práci … A opět zůstávám v údivu … Kde se jen bere v té útlé bytosti – Kristýnce, tolik schopností…?
Čtenář či posluchač je dokonalým, šťavnatým přednesem Jany Strykové a Libora Hrušky ladně proveden i počátečními náročnými kapitolami, ve kterých ho autorka musí seznámit s hlavními hrdiny a prostředím příběhu i když děj – je dosud zastřený… Balkánský svět 15. století – většině z nás – není zcela známý, proto tato část vyžaduje určité soustředění, aby zůstaly zachovány všechny souvislosti, pro čas, kdy se děj naplno rozvine … A pak už se neodtrhnete … Chcete vědět co bude dál … Je vám zima, když putujete s hrdiny zasněženými pláněmi, šťastně se zahříváte na kožešinách u krbu, když je k dispozici, prožíváte tajuplné chvíle, plné otázek … Naplňuje vás moudrost úvah i ryzost a odvaha hrdinů, kteří – ať už stateční a odvážní nebo charakterově slabí, schopni lsti a zrady, přesto jsou opravdoví … atd, atd….
Takhle skvěle vládne Kristýnka pracovat s jazykem.. Věrně čtenáři-posluchači zprostředkuje nejjemnější nuance reality i pocitů všech zúčastněných postav … Kvalitu hlavního hrdiny – valašského knížete Vlada III. Draculy – upíra, ztělesňujícího archetyp ryzí spravedlnosti – nebudu rozvádět … Věřím, že si ji objeví každý sám … Mne osobně okouzlil …
Čtenář-posluchač bude překvapen i neuvěřitelnými vojevůdcovskými schopnostmi naší milé autorky, která ho provede bitvou na život a na smrt, aby nakonec byl celý boj povýšen a ukončen přítomností cti, respektu, lásky a úcty, kdy se z domnělého nepřítele, stane opět bratr …
Čtenář-posluchač si užije napětí i romantiku, vhled do historie, vše s přesahem hluboké moudrosti a bude-li hodně vnímavý, posune se o další díl k samé podstatě EXISTENCE, byť některé otázky ještě zůstávají bez odpovědi … Např. jaká tajemství jsou nám ještě skryta o kvalitě lidské krve? A pod… V každém případě, si uvědomí – možná stejně jako já, po skončení 101. kapitoly, epilogu a posledních tónů podmanivé hudby, že se mu ani nechce zpět do digitálního – jaksi umělého světa naší současné reality a přinejmenším se hluboce zamyslí nad smyslem a hodnotou našeho bytí ….
Zdena Pšeničková